Ještě před čtyřiceti lety bylo téměř nemyslitelné, aby stárnoucí, nesoběstační, nebo nemocní členové rodiny, (zejména rodiče, či prarodiče), trávili své poslední roky života v jiném zařízení než ve svém domově. Tehdy to bylo dáno samozřejmě jiným ekonomickým a sociálním uspořádáním, kdy lidé běžně odcházeli do důchodu v padesáti pěti letech a měli tak možnost se o své rodiče a prarodiče sami celodenně starat, a zároveň si tuto péči kladli za jakousi morální povinnost. Na druhou stranu tehdejší sociální péče v oblasti seniorů, byla na velmi nízké úrovni a obnášela pouze návštěvy lékaře v rodině, či případné umístění jejího člena v jednom z několika mála domovů důchodců.
Dnešní doba je poměrně hektická, s dlouhou pracovní dobou zahrnující často i víkendy. Mnoho z nás má také obavy opustit zaměstnání, do kterého by se nám už navždy mohly odchodem zavřít dveře, a dále je tu i finanční stránka věci. Vy, kteří se ale pro péči o své blízké rozhodnete, máte několik možností, jak se postarat o jejich důstojné a pokud možno co nejkvalitnější prožití zbytku života. 
– žádost o příspěvek na péči (vyřizuje úřad práce v příslušném bydlišti žadatele). Letos byl příspěvek zvýšen o několik tisíc korun pro osoby III. a IV. Stupně závislosti.
– příspěvek na mobilitu (pro držitele průkazu ZTP, ZTP/P, vyřizuje úřad práce v bydlišti žadatele)
– formy domácí péče, za podpory zdravotních sester, dojíždějících aplikovat injekce, ošetřující
dekubity, či jiná špatně se hojící onemocnění. Služba po domluvě zahrnuje i podání stravy, nebo
pomoc při hygieně po dobu vaší případné nepřítomnosti. (služby domácí péče fungují v každém
okrese).
– odlehčovací služba (poskytuje žadateli pobyt v jiném ubytovacím zařízení, nebo péči o něj přímo v
jeho domácnosti po dobu, kdy rodinní příslušníci nemohou sami péči vykonávat, tedy v nemoci, či
čerpání dovolené na zotavenou a v dalších případech
