K nehodám na silnicích dochází velmi často. Ve většině případů je viníkem člověk. Pokud by ale havaroval automobil řízený počítačem, lidé by asi tuto chybu vůbec neakceptovali. A to i přesto, že nehodovost samořízených aut je nižší než u aut řízených lidmi. Jak by se vůbec takovéto vozidlo chovalo v případě dopravní nehody?
Masivní rozvoj plně autonomních vozidel však ještě nedospěl k dostatečnému vývoji, proto jsou tato auta teprve v testovacím provozu v několika amerických státech. A bude trvat ještě mnoho let, než bude možné dosáhnout požadované přesnosti.
Autonomní vozidla by v budoucnu měla zvýšit bezpečnost na silnicích v celé EU. Než ovšem tato vozidla začnou jezdit po silnicích, je potřeba ještě mnoho testů nejen technické spolehlivosti, ale také samotného chování vozidel v provozu.
Je také potřeba zodpovědět několik otázek, které se týkají řidičské způsobilosti těchto vozidel.
1. Jak autonomní vozidla rozpoznají pravidla silničního provozu?
2. Jak se budou vozidla chovat k chodcům a cyklistům?
3. Jak budou vozidla komunikovat s vozidly, které bude řídit člověk?
Autonomní vozidla by v budoucnu mohla vyřešit hned několik problémů:
ü Přispěla by k vyřešení problému nezodpovědných řidičů.
ü V husté dopravě je řízení velkou ztrátou času. Hodiny za volantem by se daly využít k produktivní činnosti, odpočinku nebo zábavě.
ü Řidičům autonomních vozidel by se při vykonávání práce uvolnily ruce, takže by se mohli věnovat další práci, například administrativní.
ü Zvýšila by se bezpečnost silniční dopravy.
Než se autonomní vozidla dostanou na trh EU, bude zapotřebí zdokonalit ještě mnoho nevyřešených otázek a úkolů. Především se musí ověřit a schválit dostupné asistenční systémy, jako je systém přizpůsobení rychlost, automatický systém pro nouzové brzdění a další systémy. Také se bude muset aktualizovat směrnice o řidičských průkazech a zapotřebí bude také vytvořit nový právní rámec pro schvalování nových vozidel.
