Rubrika: Ekonomika

Rub…

 
Není žádným problémem nalézt inzerát odkazující na sběr chmelu. Navíc je i velmi lákavý, 12 až 22 dní práce, odměna přes 20 000, to vůbec není špatný výdělek. Další, i když poměrně samozřejmou záležitostí v případě, že se počítá s tím, že brigádníci se sjíždějí zdaleka je zajištění ubytování, v tomto případě je tu i bonus v podobě proplacené dopravy. Příjemným překvapením je odměna obdržená po dokončení sklizně. Dokladem férového postoje zaměstnavatele je i velmi detailní pracovní smlouva, kterou zájemce obdrží. Z ní vyplývá ale i několik zádrhelů.
 
Neopomenutelná je i jistá aura, kterou je obklopena díky vypravování rodičů, podpořenými snímkem Starci na chmelu. Důvodem k výběru této brigády tedy nemusí být finanční zisk, ale touha vyzkoušet si její atmosféru.

 …a líc

 
První co si člověk musí promyslet je, zda má vůbec čas, jelikož na rozdíl od jiných brigád, u kterých lze domluvit datum nástupu i odchodu, zde to nelze. Sklizeň závisí na počasí, a proto se může snadno stát, že skončí až někdy v polovině září, což je již doba nástupů, zápisů, zkoušek a mnoha jiných školních povinností. Je tedy nutné si na ni vyčlenit velkou část srpna i září.

 
Není příliš možné na poslední chvíli účast odříct, pokud člověk nechce platit tučnou pokutu. Smlouva totiž zavazuje zejména brigádníka, který má jen velmi omezené možnosti od ní odstoupit. Je tu pochopitelná snaha zajistit si na klíčový čas dostatek pracovních sil. Přestože se jedná o pochopitelnou pojistku, pro zájemce to znamená velmi dobrý důvod k rozvaze jestli doopravdy stojí o takovouto brigádu. Jediná možnost jak se ze smlouvy vyvázat bez sankce je vážná choroba. Zároveň je téměř nemožné odjet dříve, výjimkou jsou znovu jen vážné zdravotní důvody, které musí potvrdit přizvaný lékař. Výhodou, zároveň však i nevýhodou, je fakt že člověk stráví 8 až 10 hodin (dle vlastního výběru) venku na žhavém slunci, namáhavou manuální prací, což muže být příjemnou změnou oproti běžné rutině několik prvních dní, ale po týdnu, dvou, tomu tak už být nemusí.

V naší republice jsou místa, kde lidem přívalové deště vytápějí domovy. Jsou to velké tragédie. Ale přesto fakt, že podzemní zásoby pitné vody, jak v České republice, tak i v mnoha okolních státech, velmi významně pitná voda ubývá. Voda je a bude dražší než zlato. Kvůli vodě se ve světě vedou války už dávno

Všichni lidé by se konečně měli pořádně zajímat o životní prostředí, ve kterém žijí. A mělo by to být prioritou pro stát číslo jedna. Moc se o tom nemluví, ani nepíše, takže vám třeba tato informace Ministerstva životního prostředí (MŽP) unikla.

Jedná se o dotační program Dešťovka – „Modrá úsporám“.
Tímto dotačním programem MŽP, který se spouští v dubnu 2017, chce vláda motivovat lidi, jak se dá využít dešťová voda a zároveň jak ušetřit peníze za vodné. Dotační program „Dešťovka“ je rozdělen do tří kategorií, má převážně řešit nedostatek pitné vody v letním období, kdy nás trápí extrémní sucho, jež zapříčiní naprostý nedostatek pitné vody.

Na co jsou zatím první dotace určeny:
v  na pořízení (především) podzemních plastových nádrží, v těchto nádržích se voda nekazí a zůstává čistá
v  získáte 50% pořizovací ceny nádrže větší než 2000 litrů, spolu s projektem, instalací a čerpadlem, nejvíce 20 000,- Kč
(dotace se nebudou vztahovat na sudy, vany apod.)

Komu jsou dotace určeny:
v  majitelům bytových domů – obcím
v  majitelům rodinných domů

Využití dešťové vody:
v  zavlažování zahrady
v  voda do bazénu
v  splachování toalety
v  mytí auta
v  úklid v domácnosti
v  praní prádla (voda je měkká a bez chlóru)
 
Poznámka:
V případě zájmu o dotace na sběr dešťové vody se můžete už dnes bezplatně a nezávazně zaregistrovat na stránkách MŽP. Jakmile se program spustí, budou vás kontaktovat a pomohou vám zařídit dotaci.
Naučme se šetřit pitnou vodou, kde se jen dá, protože blahobyt s pitnou vodou v České republice už dávno skončil. Čím dřív začneme vodou šetřit, vážit si jí, tím lepší budou vyhlídky do budoucnosti jak pro nás, tak naše děti.

Průzkumy ukázaly, že největší zájem sepsat hájem mají:
·         Lidé s vysokoškolským vzděláním
·         Majitelé firem
·         Majitelé více než dvou nemovitostí

Ukázalo se, že čtvrtina Čechů má závět v plánu podepsat, nebo ji už dokonce podepsalo. Avšak poměrně mnoho lidí závěť rovnou zavrhlo jako zbytečnost. Nejvíce závětí se píše ve velkých městech, přední příčky vedou Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice, Olomouc. Nejméně uzavírají závěť vyučení lidé. Celá čtvrtina dotázaných má v plánu nebo již v závěti uvedla příspěvek na charitu nebo na pomoc potřebným. Celých třicet procent respondentů uvedlo, že charitě žádný příspěvek v závěti neodkázali a ani se k tomu nechystají.

Do neziskových organizací prostřednictvím své závěti chce vložit peníze či majetek až polovina respondentů – přibližně stejné procento z nich přispívá na dobročinné akce a jiné účely potřebným i za svého života. Lidé, kteří nemají žádnou rodinu, nechají své finance a majetky propadnout právě neziskovým organizacím, nikoli státu. To se až sedmdesáti procentům respondentů příčí.

Patříte k těm, kteří na Vánoce pečou cukroví? Alespoň klasické druhy, jako je linecké cukroví, vanilkové rohlíčky, kokosky nebo třeba laskonky? To jsou druhy vánočního cukroví, které se pečou téměř každý rok, jsou vděčné a mizí nejrychleji. Avšak letošní pečení se nám prodraží, některé potraviny totiž markantně zdražují.

Které potraviny podražily nejvíce?
–          Cukr, ten podražil až o patnáct procent
–          Máslo, to je dražší rok od roku, letos to je oproti loňsku o pět korun více
–          Česká vejce, ta jsou dražší až o dvacet procent
–          Sýr eidam, ten podražil o rovnou třetinu své hodnoty
–          Mléko, to podražilo o čtyři koruny oproti loňsku

Jak nakupovat
Pokud patříte do skupiny obyvatel, která má v rodině příjem menší než deset tisíc korun na osobu v domácnosti, nejspíš je pro vás problém jít do obchodu a jenom tak nakoupit ty nejdůležitější potraviny. S největší pravděpodobností jste nuceni obcházet různé prodejce a různé obchodní řetězce a dívat se po cenách za jednotlivé potraviny, právě za ty, které se liší řádově o desetikoruny.

Nejvíce to pociťujeme při koupi cukru, mouky, vajec, mléka a másla, jelikož právě tyto základní potraviny se většinou nakupují v balících ve větším množství, mléko po dvanácti kusech, mouka a cukr po deseti kilech. Rozdíl patnáctikorunový na jedno kilo cukru tak tedy v deseti kilech udělá sto padesát korun. Pro rodiny sociálně slabších jedinců, seniorů, ale také matek samoživitelek s více než jedním dítětem.

·         Tuzemský růst cen
Celkově v česku rostou ceny velmi mírným tempem, avšak přibližně dva miliony obyvatel toto zaznamená velké nesnáze. Právě základní potraviny bývají nejčastější kámen úrazu, co se týče vyhledávání slev na potraviny v různých potravinových řetězcích. I toto se promítá do cen za vánoční pečení, které stále provozuje více než devadesát dva procent české populace.

·         Zájem o česká vejce stoupá
Právě cena českých vajec by se mohla změnit. V téhle chvíli je po českých vejcích poptávka, takže by se mohlo stát, že české drůbežárny tohoto trendu využijí a zvednou ceny. Podle statistiky nás letos pečení tak nebo onak vyjde o pět procent dráž než loni.
 

Pamatujete si na situaci před asi patnácti lety, kdy začala kupní síla, hrubý domácí produkt, ale také světové hospodářství a ekonomika prudce klesat? Zdá se, že období poklesu je na ústupu a blíží se lepší časy. Zatímco před deseti lety měla Česká republika kupní sílu pod sedmdesáti procenty, letos se toto procento dostalo nad číslovku osmdesát.

Stagnace

Mezi roky 2010 a 2013 česká kupní síla i ekonomika stagnovala a statistikové provolávali slávu, jelikož konečně přestala klesat. Nyní jsme v mírném nárůstu, a to tak dobrém, že nám to zvyšuje hrubý domácí produkt, který táhne kupní síla.

Vyspělé země západu

Česká republika so za poslední tři roky velice polepšila, avšak ještě stále to nestačí na vyspělé země západní Evropy nebo na země Spojených států, Kanady či Japonska. Přesto jsme se dokázali dostat do střední úrovně kupní síly mezi zeměmi. V Evropě máme vyhrazeno padesát šest procent průměru Evropy, což není vůbec špatné číslo.

Předpoklad na nejbližší roky

Podle studií se České republice v nejbližších deseti letech nepodaří dohnat nejvyspělejší země Evropy. Před námi je kromě Slovenska také Slovinsko, Estonsko i Litva.

Jak vypadá index úrovně kupní síly napříč Evropou za ok 2016?
1.       Lichtenštejnsko, s úrovní čtyři sta šedesát procent
2.       Švýcarsko, s úrovní tři sta devět procent
3.       Lucembursko, s úrovní dvě stě dvacet procent
4.       Norsko, s úrovní dvě stě čtyři procent
5.       Island, s úrovní sto osmdesát procent

Další v pořadí:
22. Slovinsko (75%)
23. Estonsko (61%)
24. Slovensko (59%)
25. Litva (57%)
26. Česko  (56%)

Pořád jsme na tom ale lépe než jiné středovýchodní a východní části Evropy. Česko stále platí za přechod mezi chudým východem a bohatým západem, ale rozdíly už nejsou tak markantní, jako tomu bylo v minulosti. Dá se říct, že bohatou oblast dnes tvoří Praha a některá města v západních Čechách, ale také některé metropole na Moravě.