Asi nikoho nepřekvapí, že nástroj na sekání a krájení byl jednou z prvních věcí, které naši předkové vymysleli. Tehdy byl samozřejmě vyráběn z paroží, později z pazourku a jiných ostrých kamenů, avšak účel zůstal stejný: řezat, krájet, bodat. Pro naše předky to byl skutečně velký skok kupředu, srovnatelný snad jen s vynálezem kola.
Nyní již totiž nemuseli kořist kousat či upravovat vcelku jako zvířata, nýbrž si mohl každý uříznout kus, který chtěl. Navíc tyto kusy bylo mnohem snadnější upéct či jinak upravit. Díky tomu také lovci nemuseli táhnout například celého mamuta, nýbrž jej mohli na místě nařezat na kusy, které bylo mnohem snazší dopravit do tábora.
Sloužil však také ženám, kterým umožnil lépe připravovat maso i vydělávat kůži. Tu si nyní mohly nakrájet na tak velké kusy, jaké potřebovaly ke zhotovení primitivního oděvu. Navíc jím mohli vyvrtat do kůže díry, kterými mohli provléci například rostlinná vlákna jako jakési primitivní zapínání.
Vývoj se samozřejmě nezastavil. Dnes se obrážecí nůž i-nástroje vyrábí z nerezové oceli, odolné vůči korozi. Jeho dobrou vlastností je, že zůstává dlouho ostrý, není tedy třeba jej tak často brousit. Tento nástroj má však podstatně více využití, než se na první pohled zdá.
Nikoho nepřekvapí, že nejrozšířenější je v kuchyni. Skutečně, je zde nejpoužívanějším kuchyňským pomocníkem. Dokáže krájet, loupat, sekat, kuchat, drtit, zkrátka vše, co je potřeba, a to s dostatečnou přesností.
Samozřejmě je i součástí příboru, kdy nám umožňuje si jídlo nakrájet na tak velká sousta, aby se dala pohodlně rozžvýkat a spolknout, aniž bychom u toho vypadali nevychovaně. Představte si, že například v restauraci ukusujete například z knedlíku a masa.
Ovšem je to nejen pomocník, ale také zbraň. Má jej prakticky každý voják a mnohým již zachránil život. Jelikož je tichý, je ideální pro tajné operace.
Avšak to není vše. Používá se i v těžkém průmyslu. Zkrátka jej v nějaké podobě najdeme všude. Můžeme být tedy rádi, že jej naši předci vynalezli. Bez něj by byl život mnohem těžší.
