Určitě si pamatujete na seriál „Hospoda“ z devadesátých let. Spousta podniků už takhle nevypadá a i ta tradiční česká hospoda musela za těch třicet let projít celou řadou změn. Největší změna, která zasáhla hospodské prostředí u nás v Česku, tak je bezesporu zákaz kouření.
Zákaz kouření hýbe celou Evropou a nutně rozděluje společnost na kuřáky a nekuřáky. Každý si chce vychutnat nějaký svůj zlozvyk, každý si chce vychutnat nerušeně to své vlastní a nechce být tím druhým otravován. Pro zákaz kouření hovoří samotná škodlivost nejen pro kuřáka, ale také pro celou hospodu nebo všemi, se kterými přijde kuřák a jeho kouř do styku. V hospodách byla někdy situace tristní, kdy se kouř doslova permanentně držel v ovzduší. Je pravda, že těhotná maminka s miminkem nepůjde na kafíčko s „holkama“ do zaplivaného pajzlu, ale dejme tomu, že teď už to je a nic se s tím nenadělá. Mnozí dokonce zákaz uvítali, mezi nimi byla i samotná obsluha, mnohdy nekuřáci, kteří byli nuceni vykonávat práci v takovém prostředí. Na všechno ale najdete protiargument, například proč nešla nekuřácká obsluha jinam. Bohužel, teď už by bylo zbytečné zákon měnit, společnost si na to tak nějak zvykla.
Někteří hospodští si samozřejmě stěžují na úbytek hostů, ovšem některé hospody zase zaznamenaly zvýšenou návštěvnost, protože mnozí nekuřáci si teď mohou v klidu vychutnat to své pivo, aniž by se jim k hlavě pohyboval smrtonosný kouř z tisíce-letých cigaret.
Takže už víme, že seriálovou hospodu už dneska těžko někde najdeme, minimálně bez toho kouře už to nikdy nebude takový skvělý pajzl. Každopádně pivo se pořád točí, víno teče proudem, utopenci se topí a cibule správně smrdí a o to koneckonců jde, no ne?
Uběhlo třicet let od revoluce, sto jedna let od založení českého státu a za tu dobu jsme skočili neskutečný skok vpřed – takže i ty hospody musely tak trochu skočit s námi.
