Žena se stará o partnera, děti, domácnost a ani si neuvědomuje, jak čas rychle letí. Najednou je jí čtyřicet, padesát, šedesát a pomalu se začínají dostavovat různé neduhy, které usedají nejen na ni, ale také na jejího partnera. A protože život není jen o hezkých chvílích, může ji zaskočit nečekaná nebo s hrůzou očekávaná zpráva.
· Partner ji navždy opustil.
· První přijde velký šok.
· A je úplně jedno, jestli náš blízký odešel náhle nebo se jeho odchod dal očekávat.
Je důležité, aby si žena svůj smutek odžila a snažila se opět najít smysl života.Odborníci radí, aby si pořídila nějakého domácího mazlíčka. Žena je totiž většinou naprogramovaná tak, že má potřebu o někoho se starat. A vědci už dávno prokázali, že chovatelé nějaké němé tváře jsou mnohem veselejší a šťastnější. Zvíře snižuje pocit osamělosti a jelikož je člověk nucen starat se o někoho, kdo ho potřebuje, nepropadá tolik melancholii a černým myšlenkám.
Všeho s mírou
Pořízení domácího mazlíčka (například psa) po ztrátě partnera ale může přinést jedno úskalí. Žena se příliš citově připoutá ke svému čtyřnohému kamarádovi a začne ho nezdravě rozmazlovat. Tento stav není dobrý ani pro ženu, ale ani pro psa.
Některé ženy odchodem milovaného člověka natolik strádají, že dokonce psa pojmenují po svém zemřelém manželovi.
o To je ta nejhorší varianta.
o Bude to znamenat, že se bude trápit ještě hodně dlouho.
Je také špatné, když se žena uzavře před světem a veškerou pozornost věnuje pouze svému pejskovi. JE NAPROSTO NUTNÉ, ABY NAVÁZALA NĚJAKÝ KONTAKT S OKOLNÍM SVĚTEM. Dobrým řešením by mohla být návštěva různých akcí, na kterých se scházejí většinou lidé v seniorském věku. Tam je největší pravděpodobnost, že potká spřízněnou duši. A je úplně jedno, jestli se bude jednat o muže (třeba i budoucího partnera) nebo o ženu, ve které najde přítelkyni.
